Venkovní učebny, důkaz o nutnosti různorodých vyučovacích metod

Venkovní učebny, důkaz o nutnosti různorodých vyučovacích metod

Ve Flowers & Dinosaurs University pomáháme z dětí vytvářet silné a nezávislé osobnosti. Děláme to pomocí knih, resp. témat, která pečlivě vybrané tituly otvírají a tím rozšiřují obzory dětí. Občas i rodičů. V našem blogu Vás chceme inspirovat lidmi a projekty, které mají podobný cíl, jen ho naplňují trochu jinak. Jedním z nich je Filip Kuchař z Magistrátu hl. města Prahy a architekti David Kubík a Petr Štambach. 

„Děti i učitele to v nich baví,“ říká o celoročních venkovních učebnách Filip Kuchař, vedoucí oddělení koncepce projektů na Magistrátu hlavního města Prahy. „A to je ta nejúžasnější zpětná vazba.“ V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité mít různé typy výuky a přizpůsobovat je individuálním potřebám žáků.

Vyučující vchází do místnosti. Dosud se spoléhal především na frontální výuku, ale jak se venkovní učebnou prochází, dotýká se jí, v očích se mu zrcadlí nadšení. Už teď ho napadá, co vše by se zde dalo dělat.

Tak nějak vypadá obvyklá první zkušenost s celoroční venkovní učebnou, tedy projektem, s nímž přišel Filip Kuchař z Magistrátu hlavního města Prahy. Spolu s architekty Davidem Kubíkem a Petrem Štambachem z Hutě architektury Martina Rajniše mu dali konkrétní podobu a atelier344 ho poté realizoval. Cíl? Rozšířit možnosti vzdělávání – zkvalitnit prostory, v nichž výuka probíhá, a inspirovat pedagogy i žáky k netušenému. Mise splněna. 

Co vás přimělo k úvaze, že by možná stálo za to učit děti jinak, než jsme zvyklí?

To, co asi každého, kdo není zaslepen, neschovává se za předsudky a nebojí se hledat inspiraci v minulosti. Vždyť mnoho věcí se v době času pouze vylepšuje a zdokonaluje. Stejně tak tomu je i s učením se venku. Uvědomil jsem si to, když mi ředitel jedné školy na Praze 7, pan Bohumil Kettner, věnoval svoji úžasnou knihu Kdo byl Eduard Štorch, která se věnuje životu pedagoga, spisovatele a archeologa Eduarda Štorcha. Málokdo ví, že právě on jako pedagog ve 20. letech minulého století inicioval například první školní lyžařské kurzy anebo v roce 1926 založil na Libeňském ostrově tzv. „dětské farmy“, aby přímo v terénu ověřil, že vzdělávání v přírodě je efektivnější než ve škole. 

Jaké byly vaše další kroky?

Pak již začalo hledání inspirace podoby prostoru, který by pro děti vytvořil místo přímo v přírodě. Takové, kde by je bavilo získávat nové znalosti. Něco, co okamžitě v každém evokuje představu třídy, ale jiné, než každý očekává, přitažlivé a probouzející zvědavost. To naštěstí netrvalo dlouho. Na vernisáži Hutě architektury Martina Rajniše v DOXu 27. června 2014 se můj pohled zastavil nad modelem návrhu Steak-house. Okamžitě jsem věděl že to je to, co hledám. Následně jsem se sešel s architekty Davidem Kubíkem a Petrem Štambachem a ze setkání tří kreativců se zrodila první úžasná sezónní učebna pro základní školu na Praze 7, kde jsem tehdy podporoval rozvoj škol.

Jaký byl feedback?

Byli jsme plní napětí, jak na třídu budou reagovat žáci. Podvědomě jsme neustále přemýšleli, zda je výuka v zahradě školy nebude rozptylovat, ale od prvních hodin jsme měli od učitelů jen pozitivní zpětné vazby. Říkali, že děti jsou naopak v této učebně mnohem uvolněnější a soustředěnější. To nás velmi potěšilo. Navíc jsme si všimli, že tento prostor pozitivně působí i na pedagogy, kteří pod jeho vlivem začali přicházet s nápady na nové metody výuky.

Hledíte za inspirací i do zahraničí?

Ano, inspirace se dají najít na každém kroku, a tedy i v zahraničí. Pravidelně pořádáme inspirativní zájezdy pro pražské ředitele nejen po zajímavých školách a vzdělávacích zařízeních v naší republice, ale snažíme se objevovat a navštěvovat inspirativní vzdělávací místa i výstavy v zahraničí. Zajímavé je sledovat nastavení jejich vzdělávacích systémů a financování škol, neboť tam lze nalézt mnoho podnětného. Zvláště pak v jednoduchosti legislativních podmínek pro provoz škol, které ředitelům na západ od nás umožňují efektivněji řídit školy. Také ale třeba v dostatku tabulkových míst pro veškeré činnosti, které dnes školy musí zajišťovat (IT správce, PR specialista, projektový pracovník aj.), a o nichž sice víme, ale pro školy je stále neumíme v tabulkách přidělit.

Proč je vlastně důležité mít i jiné typy škol?

Jiné typy škol je z mého pohledu ba přímo nutné mít, protože i my lidé jsme každý jiný. Ačkoliv často hlásáme, jak právě člověk se liší od zvířat svojí různorodostí, bohužel mám pocit, že stále více je naší snahou naopak vytvářet pro všechny jednotné systémy. To ovšem zabijí naši kreativitu. Když se začínala popularizovat Hejného metoda pro výuku matematiky, vzpomínám si, jak na konferenci v DOXu zaznívalo, že tato metoda není pro všechny, že někomu vyhovuje, zatímco někomu vyhovuje klasická výuka, a že by děti měly mít volbu naučit se matematiku tak, jak jim to je přirozené. No vidíte, uběhlo pár let a dnes čtu ideologické pamflety, že kdo z dětí nebude mít možnost naučit se matematiku Hejného metodou, tak se jí vlastně dobře nenaučí. To samé přišlo v rámci inkluzivních opatření. Všechny děti s odlišnými vzdělávacími potřebami narveme do jedné třídy, aby se obohacovaly – hrozný a smutný nesmysl. Dnes se navíc dočítáme, že bude zapotřebí snižovat počty asistentů. Nevidím zde žádný šťastný konec.

Jak by se situace mohla zlepšit?

Pokud jsem zmiňoval zahraniční inspirace, stačilo by autorům a propagátorům inkluze v současné podobě zajet si 150 km do Lipska, kde mají vzorovou inkluzivní školu. V jedné budově funguje normální a speciální škola. Děti ze speciální školy navštěvují vybrané hodiny v základní škole, kde se učí předměty, které jsou schopny absolvovat. Tak se mohou podpořit hlavně různorodé vzdělávací potřeby. K tomu je ale zapotřebí hodně se zajímat, mít otevřené oči, nemít předsudky a myšlenky komunikovat v širší skupině těch, kterých se pak různé projekty, inovace či opatření budou dotýkat.

Venkovní učebny nejsou jen záležitostí léta. Mohou být i celoroční. Jak taková venkovní učebna funguje v zimě?

Stejně dobře jako v létě. Na počátku mé cesty podpory učení ve venkovních učebnách byla učebna sezonní. Za vznikem celoročních učeben stálo rozhodnutí řídícího orgánu OP PPR, který ve své výzvě na modernizace škol a učeben nastavil podmínku, že o sezonní venkovní učebnu si mohou požádat pouze předškolní vzdělávací zařízení a základní školy v případě zájmu můžou požádat o venkovní učebnu, pokud v ní bude možné vzdělávat celoročně. A tak jsem požádal již osvědčené projektanty Kubíka a Štambacha z Hutě architektů Martina Rajniše, zda bychom společně nepřipravili pro školu z naší sezonní učebny i její „sestřičku“, učebnu pro celoroční provoz. A povedlo se. Vznikla učebna, která má podlahové vytápění, je dřevěná a ze tří stran prosklená a otevřená okolní přírodě. Podařilo se nám dodržet i ostatní technické parametry tak, aby pro školy znamenala co nejméně starostí. Není to stálá budova, ale zůstala stejně jako sezonní z pohledu stavebních úřadů mobilní učebnou, takže odpadají starosti se zajišťováním stavebního povolení. Tato učebna je navíc vybavena nájezdovou rampou pro vozíky a zajišťuje tak bezbariérový přístup pro všechny. Jen je v nepříznivém období náročnější na údržbu a úklid.

Je cílem venkovního vzdělávání také upevnění vztahu dětí k přírodě, nebo jde jen o vítaný vedlejší efekt?

Popravdě přiznávám, že v celkové vizi venkovních učeben šlo spíše o vítaný vedlejší efekt. Naším hlavním cílem bylo vytvoření jedinečného a inspirativního prostoru, který by pomocí změny prostředí, skrze právě přírodu, děti pozitivně naladil ke vzdělávání. Navíc, jak již jsem zmínil, co pro mě představovalo velmi příjemné překvapení, byla i změna myšlení učitelů nad tím, jak učit – jak je třída inspirovala ke změně svých vzdělávacích přístupů. Ale pokud se vrátím k vaší otázce, pak je tu vlastně velká šance, že v dětech zůstane do dospělosti ta vzpomínka na rozdíl mezi tím, kdy se vzdělávaly s lehkostí v přírodě, a tím, kdy trávily hodiny ve třídě v kamenné budově. A třeba budou víc vyhledávat možnosti přenášet své životní aktivity do přírody.

Jak tedy na venkovní učebny reagují pedagogové?

Vaše otázka není tolik určená mě, jako samotným pedagogům. Proto bych si dovolil citovat kolegyně z naší nemocniční mateřské školy při Thomayerově nemocnici na Praze 4, Mgr. Vladimíru Malinovou a Bc. Janu Landovou, které jako první vstoupily do sezonní venkovní učebny a po roce užívání nám napsaly:

„Učebna se nám osvědčila zejména pro děti s diagnózou poruchy autistického spektra, děti se v uzavřeném prostoru cítí bezpečně. Mobiliář venkovní učebny je velmi dobře zvolený, děti mohou třídit a manipulovat s různým materiálem, rozvíjí se jejich hrubá i jemná motorika, kognitivní funkce, což přispívá k celkovému rozvoji osobnosti. Učebnu používáme při zklidnění dětí s různými diagnózami například ADHD, dysfázie. Často nám učebna poskytne úkryt při nepřízni počasí, můžeme zde s dětmi pracovat i za deště nebo v horkých dnech a tím pádem být co nejvíce na čerstvém vzduchu. V době nouzového stavu, kdy by školky nepřetržitě v provozu a byl omezen volný pohyb, se stala venkovní učebna naším jistým útočištěm. Učebna nám skvěle slouží, už si nedovedeme představit, že bychom ji neměli.“

Víte, vybudovali jsme v loňském roce v našich základních školách také sedm celoročních učeben. Když se do nich vracím, je úžasné pozorovat, jak je každá uvnitř jinak uspořádaná, jinak využívaná, přesně podle potřeb a přání jednotlivých škol.

Je projektu vůbec něco vyčítáno?

Se žádnou kritikou jsem se od podzimu roku 2014, kdy byla první venkovní učebna postavena, zatím nesetkal. Snad je to mým přístupem, který jsem již zmiňoval, a díky němuž si většinu dalších nápadů, připomínek nebo výtek komunikujeme s budoucími uživateli už ve chvíli přípravy projektu. Navíc mojí snahou vždy je, aby se projekty mohly i nadále rozvíjet podle samotných uživatelů. Velkou výhodou všech venkovních učeben, které jsme doposud pro školy připravovali také je, že jsou založeny na stavebnicovém systému. V případě potřeby tak není problém například zvětšení nebo zmenšení jakýmkoliv směrem.

Pokud Vás venkovní učebny nadchly a hledáte způsob, jak vzdělat zábavnou a nenásilnou formou vaše dítě, prohlédněte si Flowers & Dinosaurs University, předplatné dětských knih z celého světa, které z dětí tvoří silné a nezávislé osobnosti.

Pod čarou